Srovnání a testy nejlepších procesorů 2026

Jak vybrat procesor

Nevíte, jak vybrat procesor do PC? Jste tady správně! Jedním z nejdůležitějších komponentů každého počítače je procesor. Ten řídí všechny výpočetní operace, zadává úkoly ostatním součástkám a celkově se podílí na výkonu celé sestavy. Procesor PC však nenajdeme pouze u klasických stolních počítačů, ale také v noteboocích, chytrých telefonech, televizích a další elektronice. Všude tam patří mezi nepostradatelnou nezbytnost.

V následujícím návodu vám prozradíme všechny informace o tom, co je procesor, jak procesor funguje, vysvětlíme si frekvenci, počet jader, výkon a další parametry procesoru. Informace nezapomenou na to, jaké máme typy procesorů a jak fungují. Pokud vás nebaví číst, jednoduše si vyberte z naší nabídky nejlepších procesorů současnosti. Zvídavější mohou pokračovat dál, kde se srozumitelně dozví, jak vybrat procesor k základní desce.

Co je to procesor

K čemu slouží procesor? Jak jsme si lehce řekli výše, je to jakýsi mozek celé počítačové sestavy, který všechno řídí a dohlíží na stabilní chod a tok informací. Procesor, zkráceně CPU (central processing unit), je centrální procesorová jednotka, jež je schopna vykonávat strojové instrukce. S těmito informacemi pracuje v podobě počítačových programů.

V historii byl CPU složen ze spousty složitých součástek. Od roku 1970 byly všechny sloučeny do jednoho integrovaného obvodu, kterému se říká mikroprocesor. Zvýšil se výkon a zároveň se ušetřilo spoustu místa. Zatímco dnešní procesory se schovají do dlaně, dříve zaplnily velké skříně. Skládaly se totiž z velkých tranzistorů, rezistorů, kondenzátorů a elektronek.

PC procesor je fyzická součástka, kterou tvoří malá křemíková destička obsahující milióny miniaturních tranzistorů.

Jak funguje procesor

Hardwarové zařízení zvané procesor je jednoduše řečeno integrovaný obvod, který zpracuje a následně vykoná instrukce. Kromě výpočtů a zpracování dat zároveň i řídí ostatní komponenty v počítači.

Před chvílí jsme psali o tom, že historicky patřily procesory mezi obrovská elektronická zařízení. To už dávno neplatí, neboť jsou dnešní CPU velmi malé. Novým procesorům se říká také mikroprocesory, čímž jsou jasně odlišovány od dřívějších procesorů velkých jako obytná místnost.

Výrobci procesorů

Ještě předtím, než si vysvětlíme jednotlivé parametry procesorů, bychom si měli ujasnit, jaký procesor bude pro vás správný. Jinými slovy, k čemu budete váš procesor, respektive počítač, využívat.

• 1)
  Navštivte oficiální stránky Intel

Je totiž rozdíl, zda budete na počítači vykonávat pouze jednoduchou kancelářskou práci, nebo máte v plánu hrát počítačové hry, stříhat videa a upravovat fotografie ve vysokém rozlišení. Pro nenáročnou práci vám totiž stačí méně výkonný CPU, který je logicky levnější a úspornější na spotřebu.

• 1)
  Navštivte oficiální stránky AMD

Abyste si vybrali správný procesor, je důležité znát jeho účel. Na trhu dominují 2 výrobci procesorů, kterými jsou Intel a AMD. Ačkoli se na internetu objevuje řada diskusí na téma „Intel vs. AMD“, obecně nelze říci, který z těchto CPU je lepší. Jednou nejvýkonnější procesor na světě vyrobí Intel, za další půlrok se situace obrátí...

• 1)
  Intel
• 2)
  AMD

Ačkoli to nezní příliš profesionálně, obecně rozhodujícím parametrem jsou spíše sympatie k jedné nebo druhé značce. To samozřejmě neplatí u nejnáročnějších uživatelů, kteří přesně vědí, co a proč si kupují.

Procesory Intel

Společnost Intel se dlouhou dobu pyšnila produkcí nejlepších a nejvýkonnější procesorů na světě. Konkurenční AMD většinou patřila „až“ na druhé místo, zároveň se AMD procesory řadily mezi levnější. Jak bylo řečeno výše, dnes tomu tak už není.

Procesory AMD

AMD procesory dnes konkurenčním Intel procesorům zdárně šlapou na paty. S Intelem se předhání, kdo vyrobí výkonnější CPU. A stejně jako největší rival nabízí také AMD adekvátní modely do kanceláře, pro multimédia, hraní PC her a finančně náročnější serverová řešení.

Socket procesoru

Značku a použití vašeho budoucího CPU tedy víme. Nesmírně důležitou věcí je socket neboli patice. Tenhle parametr značí údaj, díky němuž víme, zda je daný typ procesoru kompatibilní ve vztahu k základní desce počítače. Jedná se vlastně o konektor, do něhož se CPU vloží a následně uzamkne (spojí se základní deskou PC).

Typ socketu je důležité ohlídat. Pokud by došlo k tomu, že koupíte procesor PC s odlišnou paticí než má základní deska počítače, obě součástky jsou tím pádem nekompatibilní a nelze je vzájemně propojit.

• 1)
  Procesory Intel mají například: Socket Intel LGA 1851, Socket Intel 1700.
• 2)
  Procesory AMD mají například: AMD AM5, AMD TR5.

Počet jader procesoru

Nyní se už konečně můžeme pustit do vysvětlení jednotlivých parametrů procesoru, které jsou pro výběr nezbytné. Mezi důležité informace patří počet jader procesoru – tedy přesněji řečeno kolik jader CPU využívá. Obecně vzato čím více, tím lépe. Více jader znamená vyšší výpočetní výkon, vyšší rychlost procesoru a celkově efektivnější řešení.

Každý procesor je osazen jedním nebo více jádry. Jádro slouží pro vypočítávání úloh. Pakliže má procesor více jader, zadané úlohy jsou rozděleny mezi několik jader (dle počtu), čímž se úkon vypočítá rychleji. Více jader tedy většinou znamená rychlejší výpočet. Jednotlivá jádra jsou na sobě nezávislá, což znamená, že mohou zpracovávat více úkolů/aplikací najednou, aniž by došlo ke snížení výkonu. Takový proces je znám jako multitasking.

Je dost pravděpodobné, že si budete klást otázku, kolik jader by váš procesor měl tedy mít. Na jednojádrové CPU už prakticky nenarazíte. Dnešní minimum představují alespoň 2 jádra. Právě dvě jádra jsou vhodná pro kancelářskou práci, kde není (většinou) kladen důraz na výkon. Práci s Microsoft Office, surfování a puštěnou hudbu zvládne i dvoujádrový procesor hravě.

Střední cestu zastupují čtyřjádrové procesory. Ty už stačí na hraní středně náročných her. Výkonné herní mašiny si už ale žádají 6 až 8 jader, která jsou už skutečně velmi výkonná.

Důležitým parametrem je také frekvence jader, měřená v GHz. Čím vyšší frekvence, tím rychleji procesor zpracovává jednotlivé instrukce. Moderní procesory navíc disponují technologií automatického přetaktování (Turbo Boost), která umožňuje dočasné zvýšení výkonu při náročných úlohách.

S počtem jader úzce souvisí i technologie vláken (threads). Některé procesory nabízejí technologii hyperthreadingu, která umožňuje každému fyzickému jádru zpracovávat dva výpočetní vlákna současně, což prakticky zdvojnásobuje výpočetní kapacitu procesoru.

• 1)
  1–2 jádra: Do kanceláře.
• 2)
  2–4 jádra: Pro náročnější práci a středně náročné hraní.
• 3)
  4 a více jader: Pro náročné hraní, grafiky a fotografy.

Frekvence procesoru/jádra

Pozorný čtenář již ví, že více jader obecně znamená vyšší výkon. Stejné (ne)pravidlo platí v případě frekvence, jejíž hodnotu výrobci uvádí v GHz. Frekvence CPU znamená v přeneseném slova smyslu rychlost procesoru. Počet jader a frekvence však spolu úzce souvisí. Menší počet jader tedy vysoká frekvence nezachrání, stejně to platí i naopak. Dvoujádrový procesor s frekvencí 3 GHz tedy nemusí být nutně rychlejší/výkonnější než čtyřjádrový CPU s frekvencí 2,8 GHz.

Nejvýkonnější procesory dosahují frekvence až 5,7 GHz. Takové typy jsou většinou velmi drahé, proto jsou doporučovány hráčům nebo nejnáročnějším. Do kanceláře a práci bohatě stačí frekvence do 2,5 GHz. I levné procesory však běžně dosahují frekvence 3,5 GHz. Není tedy vyloženě nutné kupovat hned nejlevnější CPU s nejnižší frekvencí.

Dalším důležitým faktorem je architektura procesoru a technologický proces výroby. Moderní procesory již využívají 5nm a dokonce 3nm technologie, které umožňují ještě vyšší hustotu tranzistorů, nižší spotřebu energie a lepší tepelné vlastnosti. Současné procesory, jako jsou modely AMD Ryzen nebo Intel 13. generace, dosahují špičkových parametrů s mimořádnou efektivitou.

Co je boost frekvence?

Podobně jako u grafických karet jsou dnešní procesory schopny automaticky regulovat svůj výkon podle aktuálních nároků. To znamená, že v případě, kdy není potřeba vysoký výkon, se frekvence CPU sama sníží (nebo také zvýší) na takovou hladinu, která pro daný úkol stačí. Tímto krokem nedochází ke zbytečnému opotřebení. K tomu ještě ušetříte za energie.

Procesory Intel říkají této technologii Turbo Boost, konkurenční AMD procesory ji pojmenovaly Precision Boost. Každý nový procesor současnosti má mezi parametry uvedenou i tuto maximální frekvenční hodnotu, kterou je schopen vykonat.

Přetaktování a spotřeba

Pokud si svoji počítačovou sestavu míníte vypiplat a získat co nejvyšší výkon s přihlédnutím k ceně, můžete zauvažovat i nad přetaktováním. A co znamená přetaktovat PC? Jednoduše se jedná o proces, díky němž navýšíte původní/základní frekvenci CPU na vyšší hodnotu. Abyste mohli procesor přetaktovat, je potřeba, aby vaše CPU nabízelo odemknutý násobič.

Výhodou přetaktování je fakt, že z procesoru můžete „vyždímat“ více výkonu, který by jinak zůstal nevyužit. Obvykle mluvíme až o řádu několika desítek procent, což není vůbec málo. I přetaktování má ale své meze a nevýhody. Počítat musíte s větší spotřebou energie a se zvýšením teploty a nároků na chlazení. Přetaktováním také ztrácíte (většinou) záruku.

Nevíte, jak zrychlit procesor a jak taktovat procesor? Doporučujeme postup pro začátečníky.

Chladič na procesor

Kvalitní chlazení CPU je stejně důležité jako kvalitní počítačový zdroj. Chlazení bývá mnohdy přehlíženo a řazeno až na druhou kolej, což je ale velká chyba, které se dopouští mnohdy i zkušenější uživatelé – zejména hráči. Bez dostatečného chlazení dochází k přehřívání procesoru a celá sestava může být i nestabilní. Investici do špičkového externího chladiče procesoru tedy stoprocentně doporučujeme.

Chlazení může být buď aktivní nebo pasivní. První případ je sice z důvodu otáčení lopatek ventilátoru hlučnější, o to víc je ale účinný. Pasivní chlazení je vhodné pro minimum případů.

Pasta na procesor

Aby byl procesor dobře chlazen, je žádoucí chladící pasta na procesor. Postupů existuje několik, někteří prosazují ten či onen. Pokud jste v této oblasti začátečníky, doporučujeme vám tento postup. Níže si můžete prohlédnout video návod, na kterém uvidíte, jak se teplovodivá pasta na procesor nanáší.

Jak často měnit pastu na procesoru?

Velmi častá otázka, která se napříč procesorovou problematikou táhne od nepaměti. Jedná se ale o mýtus, který není založen na pravdě. Pastu na CPU není potřeba vůbec měnit. Jakmile pasta jednou zatvrdne, pracuje stále efektivně (pokud je nanesena správně viz výše). Jiná situace samozřejmě nastává, pakliže si koupíte nový chladič. Jinak ale není potřeba pastu téměř vůbec měnit. Jinými slovy – nešťourejte do něčeho, co funguje.

Paměť cache

Tato problematika není vůbec jednoduchá. Nám bohatě stačí, když si řekneme, že hlavním údělem cache je urychlit přístup k často používaným datům – zrychlit přenos dat mezi hlavní pamětí a procesorem. U procesorů funguje podobně jako u operačních pamětí (RAM), které uchovávají často používaná data, díky čemuž je nemusí počítač „lovit“ znovu z internetové sítě. Například.

Zajímavostí je, že u klasických stolních počítačů se používá vyšší taktovací frekvence. Jednoduše proto, že uživatel příliš neřeší vznik vyšších teplot v počítači. Opačně je postupováno při výrobě mobilních procesorů, kde už vyšší teploty „řešíme“.

• 1)
  L1 cache – Je nejmenší a nejrychlejší, protože je přímo napojená na procesor.
• 2)
  L2 cache – Její rychlost je o něco pomalejší, ale kapacita zase o něco větší.
• 3)
  L3 cache – Tato paměť je umístěna mezi L2 cache a pamětí.

Nakonec dodejme, že čím je paměť nižší, tím se sníží její objem a zvýší její rychlost. Nižší úroveň paměti cache je blíže procesoru.

Jak je na tom spotřeba?

Při výběru se můžete také setkat se zkratkou TDP (Thermal Design Power), která představuje nejvyšší možný tepelný výkon procesoru. Hodnota se uvádí ve wattech. Pokud při kontrole procesoru zjistíte vyšší hodnotu TDP, znamená to, že daný CPU produkuje větší množství tepla. Obvyklá hodnota běžných procesorů se pohybuje kolem 65 W. Tohle číslo ale neznamená, že procesor spotřebovává permanentně 65 wattů. Daný údaj představuje spotřebu při maximálním zatížení/výkonu.

Nejdůležitější zásady

1. 1)
   Myslete na to, k jakým účelům budete procesor využívat. Na práci, zábavu nebo hraní her?
2. 2)
   Na Microsoft Office stačí Intel Celeron nebo 1. či 2. generace procesorů od AMD.
3. 3)
   Nejprve vyberte základní desku a až poté CPU.
4. 4)
   Výkon CPU se neodvíjí pouze od frekvence.
5. 5)
   Nová generace procesorů automaticky neznamená vyšší výkon.
6. 6)
   Více RAM je výhodnější než dražší procesor a méně RAM.

Výkonnostní srovnání procesorů

Máte vybrané dva procesory a stále si nejste jistí, který z nich je lepší a v čem má nad tím druhým navrch? Potom doporučujeme web Cpu-monkey.com, kde si procesory Intel a AMD rychle srovnáte.