Jak odvápnit kávovar? Poradíme užitečné triky a doporučíme nejlepší odvápňovač kávovaru

Jak vybrat odvápňovač kávovaru

Kávovar zanesený vodním kamenem straší každého milovníka dobré kávy. Usazeniny ovlivňují spotřebu i chuť, dokáží snížit spolehlivost a také výrazně zkrátit životnost kávovaru. Jednoduchým řešením je pravidelné odvápňování. Prakticky všechny velké značky nabízí své doporučené odvápňovače. Použít můžete také univerzální čističe nebo domácí odvápňovací roztoky.

Proč odvápňovat?

Vodní kámen zvyšuje spotřebu, snižuje životnost, ovlivňuje chuť a zvyšuje riziko šíření nečistot nebo nebezpečných bakterií. Zvýšení spotřeby má několik důvodů. Předně vytváří vodní kámen izolační vrstvu kolem topného bloku, což snižuje efektivitu ohřevu a může způsobovat přehřívání přístroje. Usazeniny navíc zanáší potrubí i případné vodní filtry. Snižují tím průtok vody. Kávovar pak nepracuje optimálně a hrozí jeho poškození. Stejné potíže se týkají rychlovarných konvic, praček nebo například napařovacích žehliček.

Usazeniny nezanáší pouze vnitřní části kávovaru. Pronikají také do uvařené kávy a negativně ovlivňují její chuť. Především zvyšují hořkost. Usazeniny mohou navíc obsahovat různé nečistoty a v krajním případě i zdraví škodlivé bakterie.

Důvody pro pravidelné odvápňování jsou také estetické. Vrstva minerálů vytváří nevzhledný matný povlak, který vyniká především na lesklých či kovových površích. Použitím odvápňovacího roztoku se nežádoucího povlaku rychle a jednoduše zbavíte.

• 1)
  vyšší spotřeba
• 2)
  horší chuť kávy
• 3)
  snížení životnosti a spolehlivosti
• 4)
  nečistoty v kávě
• 5)
  estetické důvody

Čím je způsobeno zavápnění

Pitnou vodu tvoří kromě samotné vody i řada dalších rozpuštěných látek a minerálů. Za vznikem vodního kamene stojí především hydrogenuhličitan vápenatý rozpuštěný ve vodě. Při zahřátí se rozkládá na uhličitan vápenatý, tedy vodní kámen, který se usazuje na površích.

Vodní kámen se jednodušeji tvoří ve vodě s vysokým podílem rozpuštěných minerálů. Běžně se označuje termínem tvrdá voda. V České republice určuje tvrdost vody obsah oxidu vápenatého a oxidu hořečnatého. Právě oxid vápenatý se přirozeně míchá s vodou za vzniku hydroxidu vápenatého, výchozí látky pro vznik vodního kamene.

Tvrdá voda podporuje vznik vodního kamene

Tvrdost vody dle současné normy určuje celkové množství vápníku a hořčíku vyjádřené v mmol/litr. Dělí se do pěti stupňů. Voda velmi měkká, měkká, středně tvrdá, tvrdá a velmi tvrdá. Velmi měkká voda, kde koncentrace minerálů nepřekračuje 0,7 mmol/l, tvoří vodní kámen nejméně. Koncentrace přesahující 2,51 mmol/l značí tvrdou vodu. Pravidelné odvápňování je v takovém případě nezbytné.

• 1)
  velmi měkká voda (do 0,7 mmol/l)
• 2)
  měkká voda (0,7 – 1,25 mmol/l)
• 3)
  středně tvrdá voda (1,26 – 2,5 mmol/l)
• 4)
  tvrdá voda (2,51 – 3,75 mmol/l)
• 5)
  velmi tvrdá voda (nad 3,75 mmol/l)

Mol patří mezi základní fyzikální jednotky a značí látkové množství. Jeden mol obsahuje přesně 6,02214076×1023 částic. Jeden mol čistého vápníku váží asi 40 gramů. Pro srovnání, mol čisté vody bez jakýchkoli příměsí váží asi 18 gramů.

Jak funguje odvápňovač

Běžné čisticí prostředky nebo mýdla usazeniny vodního kamene neodstraní. Vodní kámen reaguje s kyselinami, proto jej účinně odstraníte kyselými roztoky. Použít můžete také jedlou sodu (hydrogenuhličitan sodný) rozpuštěnou ve vodě. Jedlá soda reaguje s usazeným vodním kamenem a usnadní jeho rozpuštění zpět do vody. Kvalitní přípravek na odvápnění kávovaru musí být účinný, jednoduchý na použití a samozřejmě nesmí přístroj jakkoli poškodit.

Průmyslové odvápňovače jsou obvykle směsí několika typů kyselin. Běžně se využívá kyselina citrónová, mléčná či sulfamová. Odvápňovací směs může obsahovat také indikační látky, které mění barvu roztoku v závislosti na množství rozpuštěného vápníku. Snadno tak poznáte, zda jste z kávovaru odstranili většinu vodního kamene.

Výrobci nabízí odvápňovače v podobě tablet, prášků nebo tekutých prostředků. Liší se pouze svou formou, složení i účinnost jsou obdobné. Běžně narazíte na odvápňovače určené přímo pro vaši značku či konkrétní model kávovaru.

Jak připravit odvápňovač doma

Odvápňovací roztok si doma připravíte poměrně snadno. Nejčastěji se využívá voda smíchaná s octem, kyselinou citrónovou nebo jedlou sodou. Alternativou může být roztok kyseliny solné/chlorovodíkové. Kvůli její schopnosti narušit chromované povrchy ji však musíte používat velmi obezřetně. Rozhodně se nehodí pro univerzální čištění všech typů kávovarů.

Jak odvápnit kávovar octem?

Vodu s octem smíchejte v poměru 3:1 až 4:1, tedy tři až čtyři díly vody na jeden díl octa. Roztok nalejte do zásobníku vody a dále postupujte stejně jako v případě průmyslového odvápňovače. Doporučený postup odvápnění většinou naleznete v manuálu k vašemu kávovaru.

Přestože je ocet dostupný a účinný, při odstraňování vodního kamene byste jej neměli používat příliš často. Někteří výrobci kyselinu octovou nedoporučují vůbec. Ocet totiž může poškodit pryžová těsnění. Nevýhodou je také pronikavý zápach. Kávovar budete muset po vyčištění důkladně a opakovaně propláchnout čistou vodou. Pro zmírnění zápachu octa můžete do roztoku přidat pár kapek esenciálního oleje, například citronového nebo levandulového, který částečně neutralizuje nepříjemný odér.

Jak odvápnit kávovar kyselinou citronovou?

Roztok kyseliny citrónové není tak účinný jako roztok kyseliny octové, ale výhodou je slabší zápach. Navíc nehrozí poškození gumových ani chromovaných částí kávovaru. Odvápňovací roztok vytvoříte rozpuštěním lžíce kyseliny citronové v jednom litru vody.

Odvápňování kyselinou citronovou lze pouze za studena. Některé odvápňovače sice po zahřátí zvýší svoji účinnost, kyselina citronová ovšem reaguje s vápenatými usazeninami za vzniku citrátu vápenatého. Ten způsobuje podobné potíže jako vodní kámen, navíc negativně ovlivňuje kávu svojí kyselou chutí.

Jak odvápnit kávovar jedlou sodou?

Odvápnění kávovaru jedlou sodou se příliš neliší od využití kyselých roztoků. Soda ovšem napomáhá rozpuštění vodního kamene ve vodě, odstraňuje jej proto nepřímo. Odvápňovací roztok se skládá z jednoho dílu sody na čtyři díly vody. Po vyčištění nezapomeňte kávovar vymýt obyčejnou vodou a odstranit tak zbytky sody.

Výhody a nevýhody domácích odvápňovačů

Doma vyrobený odvápňovač je levný a vyrobíte jej kdykoli. Nemusíte se bát ani znečištění přírody nebezpečnými chemikáliemi. Proti průmyslově vyráběným odvápňovačům však počítejte s proměnlivou účinností.

Předem ověřte možná omezení. Doma vyrobený odvápňovač nelze automaticky použít na libovolný kávovar. Především u dražších přístrojů s pokročilou filtrací je nejbezpečnější a nejúčinnější používat výrobcem doporučené prostředky. Zaručí perfektní vyčištění kávovaru bez rizika jeho poškození.

Jak na odvápnění kávovaru?

Přesný postup odvápňování se liší dle výrobce i konkrétního modelu kávovaru. Předem si pečlivě pročtěte návod. Zvláštní pozornost věnujte možným omezením typu odvápňovače. Mnoho výrobců například nedoporučuje čištění octem, který by mohl narušit těsnění a chromované prvky přístroje.

Většina nových kávovarů disponuje automatickým odvápňovacím programem, který vám práci výrazně usnadní. Obvykle stačí nalít odvápňovač do nádržky s vodou, pod trysku umístit větší nádobu na odpadní vodu a spustit odvápňovací program. Tablety na odvápnění kávovaru můžete u některých modelů vložit přímo do zásobníku s vodou a nemusíte je rozpouštět předem. Na konci čištění nádržku na vodu vypláchnete a naplníte čistou vodou. Kávovar poté automaticky provede opláchnutí a vymyje zbytky čisticího prostředku.

Některé nejnovější modely kávovarů jsou vybaveny pokročilými samočisticími systémy, které kombinují odvápňování s parním čištěním, což zajišťuje důkladnější odstranění nejen vodního kamene, ale i kávových olejů a dalších nečistot.

Pokud kávovar odvápňovacím programem nedisponuje, bude čištění trochu náročnější. Obvykle pro čištění využijete některý z přednastavených programů pro přípravu kávy, který ručně na několik minut přerušíte. Přesný postup opět nabídne návod od výrobce.

Odvápňovací program trvá většinou několik desítek minut. V jeho průběhu obvykle musíte vyměnit vodu v nádržce, případně odvápnění několikrát zopakovat. Množství usazeného vodního kamene vám může pomoci indikovat zabarvení čisticího roztoku. Pokud využíváte kapslový kávovar, nenechte se zaskočit využitím servisní kapsle, kterou před odvápněním musíte vložit do zásobníku.

Jak často odvápňovat?

Četnost odvápňování závisí na tvrdosti vody i množství uvařené kávy. Pokud kávovar nevyužíváte denně a máte v domácnosti měkkou vodu, stačí čistit jednou či dvakrát ročně. Běžná domácnost se středně tvrdou vodou bude muset odvápňovat každé 2 až 3 měsíce. Milovníci kávy s tvrdou vodou pak každé 2–3 týdny.

Vliv na četnost odvápňování mají filtry či změkčovače vody, které kávovar využívá. Dokáží omezit usazování vodního kamene a výrazně prodloužit intervaly čištění. Při odvápňování však vyžadují speciální přípravky. Často je není možné čistit domácími roztoky.

Moderní kávovary na nutnost odvápnění samy upozorní. Při prvním spuštění však nesmíte zapomenout správně nastavit tvrdost vody. Většina standardních modelů využívá pro upozornění na odvápnění prosté počítadlo provozních hodin, což nemusí vždy odpovídat reálné potřebě. Nejpokročilejší kávovary jsou však nyní vybaveny senzory, které dokáží detekovat skutečný stav zavápnění, nikoli jen odhadovat potřebu odvápnění na základě počtu uvařených káv, což zajišťuje přesnější a efektivnější údržbu přístroje.